Synodální inspirace

Od 23. do 25. května 2024 se v komunitním centru Matky Terezy v Praze na Chodově konalo 2. zasedání 36. synodu Českobratrské církve evangelické (ČCE). Díky dobrému zpravodajskému pokrytí (kromě přenosu bylo k dispozici aktualizované on-line zpravodajství z jednání a později také několik shrnujících článků) je možné jednání synodu poměrně detailně sledovat, což by mohlo – nebo dokonce přímo mělo – být zajímavé pro členky a členy katolické církve, kde probíhá tzv. synodální proces.

Už při letmém srovnání stojí za pozornost, že se ČCE nezdráhá pro toto své nejvyšší zákonodárné a řídící shromáždění použít jako určitý vysvětlující termín označení „parlament“, zatímco v katolickém prostředí se v souvislosti se synodálním procesem neustále dokola opakuje, že synoda není parlament. Vyjádřil se tak např. papež František při zahájení prvního synodního zasedání v Římě 4. října 2023: „Mějme stále na paměti, že se nejedná o politické shromáždění, o parlament, ale o shromáždění v Duchu; nikoli o polarizovaný parlament, ale o místo milosti a společenství.“ Vídeňský pastorální teolog Paul M. Zulehner v reakci na tato papežova slova konstatoval, že konfrontace „synoda kontra parlament“ je teologicky osudná. Podsouvá se tím, že v parlamentních jednáních hrají roli „jen“ lidské, osobní zájmy, nikoliv Duch svatý. Zvlášť v době, kdy svobodné demokracie a s nimi i parlamentarismus jsou potlačovány neliberálními, autoritářskými a diktátorskými vládami, stavět synodu a parlament proti sobě, je zřejmě nechtěná, ale fatální „démonizace“ demokratických prvků. Podle Zulehnera potřebuje katolická církev rozvinout „teologii světa“ a v rámci ní také „teologii parlamentarismu, teologii demokracie“.

Synod ČCE tvoří 74 poslanců z jednotlivých seniorátů (tj. 13 geografických církevních oblastí a jednoho tzv. ochranovského seniorátu, který vznikl v roce 2000 ze sborů Jednoty bratrské), Evangelické teologické fakulty UK a členové synodní rady. Předsednictvo synodu a poslanci jsou voleni na čtyřleté funkční období (v současnosti na dobu 2023-2027). Zasedání synodu se konají většinou jednou za rok. Na letošním zasedání se mimo jiné pokračovalo v diskusi o žehnání stejnopohlavním svazkům, dále se probírala např. podpora kazatelských míst v církvi, podmínky bydlení kazatelů na farách nebo připravovaná reforma seniorátů. Delegáti synodu se připojili k otevřenému dopisu synodní rady generálnímu tajemníkovi Světové rady církví z dubna 2024 a podpořili ji při dalším jednání ve věci rouhavých prohlášení představitelů ruské pravoslavné církve. V závěru jednání přijali veřejné prohlášení k situaci v Izraeli a Palestině.

Presbyterně-synodní model řízení a správy církve je založen na přesvědčení, že žádný jedinec není vybaven všemi dary, potřebnými k realizaci odpovědnosti za život církve ať na úrovni místní, ať na úrovních vyšších, takže je vždy zapotřebí společné porady zvolených nebo delegovaných zástupců církevního lidu. „Jste pro nás inspirací,“ řekl plzeňský biskup Tomáš Holub ve svém pozdravu na úvod zasedání synodu ČCE.